Dobrý den mí drazí, krásní a milovaníííí levandulovíííí:)
Přijměte, prosím, mé hluboké, upřímné a kající se omluvy za to, že jsem tak dlouho nenapsala!!! Neuvěříte, ale zuřilo tu zběsilé tornádo, které způsobilo, že jsme byli tři týdny bez elektriky. Snažili jsme se vytvořit proud pomocí liščího ohonu jež jsme třeli o ebonitovou tyč, ale ani to nezabíralo....osud byl proti mně a já nemyslela celé dny na nic jiného, než na vaše dychtivé a následně zklamané tváře po nalogování na blog!!!!:) Ale nebojte, su zpět a v plné polní!
Co se za ty tři týdny událo, kromě tedy -teď už vážně- nejhorší bouřky jakou jsem kdy zažila, kdy (Cituji pana Terryho Pratchetta) "blesk bil do země jako šílený vrah," následovaný hromy, které způsobily moji dočasnou hluchotu?
Celkem nic podstatného. Jak jsem zmínila minule, předchozí au pair Winja mě o víkendu seznámila se svým přítelem a pár kamarády, kteří bydlí u super truper teplýho jezera, kde jsme si zaplavali společně s rybami a možná aj dajakým tím hadem, to víte bydlíme uprostřed mokřadů...:) a večer jsme si malinko dopřáli trochu toho Plzeňského prazdroje, který jsem tu v místím "konzumu" objevila:) Jen v krátkosti vám popíšu obyvatele Lake Housu (domu u jezera). Znáte pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký? Tak tihle jsou něco podobného jen bych je nazvala Bezzubka, Bezručka a Beznožka. Dva z nich jsou mladí veteráni z Iráku, či Afghánistánu a Bezzubej si neplatí zdravotní pojištění. Jinak jsou to ale príma kluci...
Následný nedělní den bylo 4.července, což je pro Amíky jeden z nejvýznamějších svátků-je to Den Nezávislosti. Večer jsme se tudíž s jednou Dojče girl vydaly do downtownu-čili centra omrknout slavnosti. No, musím říct, že jsem byla maličko zklamaná, páč jsem čekala daleko víc než obyč ohňostroj, kupu nalitejch vlastenců a kapelu hrající dojemný songy typu-God bless America-the best country in the world.... Ale zas na druhou stranu, jiných možností už zase tolik nezbývá, že?:)
Od pondělí už mi pak zase nastaly galeje, který jsem trávila s host mum Patricii. A musím říct, že lidi měli pravdu-je to zřejmě ta nejlepší a nejhodnější Americká "mamka," co jsem si mohla přát. Dělala všechno, pro to, abych se tu cítila co nejlíp, prošla se mnou fitka v okolí, zařídla do nich volný vstupy na ukázkový hodiny (což mám pocit v Čechách je věc nemožná) a koupila mi, co mi na očích viděla-musím se přiznat, že mi není úplně cizí myšlenka vzít ji sebou až vyrazím nakupovat nějaký to šatstvo:)
Na pár hodinách jsem už ve fitku byla a ani to, že jsem pokaždý kolabovala už po pár minutách, nemohouc popadnout dech a natahujíc ruku po defibrilátoru, kterým každý fitcentrum disponuje (zatímco babči o desítky let starší přede mnou skotačily jak kdyby k snídani vyžahly hopsinkouvou šťávu řízlou redbullem) ani to mě neodradilo a v pondělí se jdu upsat čertu zvanýmu Sportsplex. Jednu výhodu to přeci jen má, je to hned u pláže, takže po nekonečných 60 minutách dřiny se jdu odměnit plácnutím sebou do vln Atlantiku:) Zní to kjásně, což, celý dopolko a odpolko trávit zdokonalováním už tak dokonalé postavy:) hahaha, nesmějme se moc dlouho....!!! a pak následným opalováním a koupačkou v oceánu..:) Ale lidi, nemyslete si, je to tvrdě vykoupený. Páč za těch pár hodin co mám na starosti ty dva upíry, jsem vysátá jak koberec v pěti hvězdičkovým hotelu.
Minulý týden byl můj první, kdy jsem je komandovala úplně sama...malá osmiletá je v pohodě, udělá, co se jí řekne, "domácák" napíše bez řečí a je s ní aj sranda....ale pětiletej mě přesvědčil, že tradiční au pairovský pracovní název pro děcka- "sráč" (slabší povahy prominou) není jen tak, alébrž má svoje hluboké opodstatnění. Nechce dělat domácí úkoly a donutit ho vyžaduje nadlidský výkon...z domácáku přečetl tři věty a zbytek času, než jsme museli jet do kempu-což byla asi půl hodina strávil, ječením, brečením, válením se po zemi, doprovázený vzteklým kopáním buď do vzduchu, nebo do věcí, následovaný zběsilým útěkem do své sluje...a pak jsem ho málem ani nedonutila nasednout do auta...jako co se mě týká, nenutila bych ho do domácích úkolů, nezáleží mi na tom, jestli z něj vyroste línej a tupej blbeček, ale musím ho nutit, protože je to moje práce a když ty úkoly neudělá, tak je to moje zodpovědnost... jinak ale co za divadlo předvádí v mojí přítomnosti, to dělá i v přítomnosti svojí mamky, a ta už je z něj taky dost na nervy občas...pořád se mi za něj omlouvá a za to, že je to takovej sráč...myslím, že to není úplně jejich chyba ani výchovou, protože Samanthu vychovávají stejně a ta je v pohodě...co dodat...potupně se přiznám-páč su čestná pionýrka, že jsem tu dvě noci probulela do polštáře...no jo, mám co jsem chtěla.
Ale abych tento výlev nekončila úplně negativně a vy nebyli nucení koupit další tunu kapesníků....Jacksonville se ukázalo jako docela dobrý místo na zemi:) Je tu pár Dojče děvčat, se kterýma chodíme na pláž, do hospůdky jen tak poplkat a usrkávat colu u jednoho stolu, páč všem je buď pod 21, nebo řídí...a v sobotu za mnou přijela kámoška z Čech, co au pairuje v Atlatně. Zajeli jsme aj s jejím bojfrendem na vzdálenější Daytona bič, a pak večer, když jsme se vrátili do Jacksonville jsme zašli do jednoho z mnoha barů, co se nacházejí hned u pláže. No nezní to jako pohodička - supr báreček, kde hraje živá kapela, drinky v ruce, dajaký ten tanec a pak po zavíračce polokoupačka v oceánu, co je hned za rohem...:) Jen kdyby ty kluby a všechny bary nezavírali v trapnou 2 hodinu ranní, bylo by to všechno ještě mnohem lepší, ale člověk nemůže mít všechno a musí být trochu skromný, že jo?:)
Ještě než se s vámi rozloučím jsem vám všem chtěla poděkovat za komentáře. Hlavně teda příspěvek Brněnské smečky mě opravdu móóóc pobavil a potěšil ve smutných chvílích!!!! Fakt jsem se od srdce zasmála a ještě jednou děkuji!!!! :))) Jak já se na vás těším, až se zase uvidíme, to si ani neumíte představit!!!!:)
Moje drahé čtenářstvo, pro dnešek se s vámi loučím a přeju vám krásný den, pomalu se blížící víkend a slunce v duši, hihi:))))
Vaše chůva k pohledání
Btw. Když najdete chvíli, taky mi napište, třeba na mail, nebo pošlete dopis, holuba, cokoliv. Však já taky chcu vědět, jak vy se máte, co děláte, s kým, kde a za kolik....:)
A ješte jedno P.S. Silvi, tohle tě potěší, Amíkům a nejen těm malým, se líbí Ewa Farná:) Malá se teď chce naučit "Prague language:)" aby věděla, o čem Ewička pěje. Dneska si jí dokonce notovala celou dobu, co byla ve sprše. No není to sranda?:)
